Leden je nejtišší měsíc houbařského roku. Většinu zimy je po sběru — mráz a sníh zastaví i ty nejotrlejší druhy. Při mírném počasí a holomrazu se ale na kmenech listnáčů stále drží hlíva ústřičná a penízovka sametonohá. Buďme upřímní: je to spíš čas na plánování sezóny než na plný košík. Strategie: sleduj aktuální mykoindex a počasí — po souvislém sněhu nemá smysl vyrážet.
Co drží v mírném lednu
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je nejspolehlivější zimní druh — na odumřelém dřevě listnáčů plodí i při teplotách kolem nuly, pokud nepřijde tvrdý holomráz nebo souvislý sníh.
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) přečká mráz i pod sněhem a po oteplení znovu plodí — trsy na pařezech a kmenech listnáčů.
Oba druhy rostou na dřevě, ne na zemi. Sběr je v lednu věc náhody a místní znalosti, ne sezónní vlny.
Čas na plánování, ne na košík
Leden je dobrý měsíc na přípravu: projít atlas druhů, zopakovat si nebezpečné záměny (otravy a první pomoc) a naplánovat, kam vyrazit, až sezóna na jaře začne — přehled dává sezóna měsíc po měsíci a kalendář.
Kdo má zásoby z podzimu, může je teď zpracovat — sušené hřiby na rizoto nebo na polévku. První jarní druhy (smrže) přijdou až za pár měsíců.
V lednu houbař nejvíc získá tím, že se připraví. Les počká, les vždycky počká.