Prosinec je mimo sezónu hřibovitých — buďme upřímní, většinou je to klidná část roku. Při mírném počasí a holomrazu (bez sněhu) ale na dřevě listnáčů drží pár druhů, které jsou na zimu stavěné: hlíva ústřičná, penízovka sametonohá a plamenka zimní. Sběr je věc náhody a místní znalosti. Strategie: sleduj aktuální mykoindex a počítej s tím, že po souvislé sněhové pokrývce je po sezóně.
Co drží na dřevě
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je hlavní zimní druh — roste v trsech na odumřelých kmenech a pařezech listnáčů a plodí i za nízkých teplot. Recept: hlíva na pánvi.
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) — drobné lepkavé klobouky a tmavě sametový třeň, v trsech na listnáčích. Snese opakované zmrznutí.
Plamenka zimní roste rovněž v trsech na pařezech a kmenech listnáčů v chladné části roku.
Pozor na záměnu
Zimní trsnaté druhy na dřevě se mohou na první pohled plést mezi sebou i s jinými drobnými lupenatými houbami. U penízovky je důležitý tmavě sametový třeň; nesbírejte trsy s pavučinitým prstenem a rezavým výtrusným prachem — to ukazuje na jiné, nejedlé až jedovaté rody.
Mykoindex negarantuje jedlost. Zimní druhy určujte z více znaků a ověřte v atlasu i dalších zdrojích; u nejistoty nechte nález být. Při podezření na otravu viz otravy a první pomoc.
Kam vyrazit v prosinci
Listnaté a lužní lesy s odumřelým dřevem — vrby, topoly, buky, ovocné stromy. Rozhoduje počasí: holomráz a mírné dny dřevní druhy snesou, souvislý sníh sezónu ukončí.
Prosinec je spíš procházka s košíkem než spolehlivý sběr. Kdo má v okolí ověřená místa s hlívou, může mít čerstvé houby i o Vánocích — jinak je to klidný měsíc na plánování příští sezóny.
V prosinci nesází houbař na vlnu, ale na pár ověřených kmenů. Zbytek roku je o trpělivosti.