Otravy houbami · Toxiny
Otrava gyromitrinem — ucháč obecný a falešné smrže
Gyromitrin se v těle metabolizuje na monomethylhydrazin — silný hepatotoxin a inhibitor pyridoxalfosfátu. Nejčastější zdroj: ucháč obecný (Gyromitra esculenta), často mylně považovaný za jedlý smrž.
Klinický profil
- Latence
- 6–12 hodin
- Závažnost
- Těžká otrava
- Mortalita
- 10–15 % v neléčených případech. S podpůrnou péčí a pyridoxinem podstatně nižší.
Gyromitrin je hydrazinový derivát, který se v těle metabolizuje na monomethylhydrazin (MMH) — látku používanou jako raketové palivo. MMH inhibuje enzym pyridoxalfosfát kinázu, čímž blokuje syntézu γ-aminomáselné kyseliny (GABA). Výsledek: hepatotoxicita + neurotoxicita.
Hlavní zdroj v ČR je ucháč obecný (Gyromitra esculenta) — mozkovitě zvrásněný klobouk, často zaměňovaný s pravým smržem obecným (voštinová struktura). Tradiční česká kuchyně ucháč konzumovala (zejména v severních a východních Čechách) po důkladném předvaření a vylití vody — to gyromitrin částečně odstraní, ale není 100 % bezpečné. Ve Francii, Německu i Švýcarsku je prodej ucháče zakázán.
Toxicita je individuálně proměnlivá — část lidí konzumuje ucháče bez následků, jiní onemocní z malé porce. Genetický polymorfizmus v acetyltransferázové dráze je podezřelý faktor.
Klinický průběh otravy
Latence (6–12 hodin po jídle)
Bez symptomů. Někdy mírná malátnost.
Gastroenterická fáze (12–24 hodin)
Bolest břicha, zvracení, vodnatý průjem, slabost, závratě.
Hepatotoxicita + CNS (24–72 hodin)
Žloutenka, zvýšené jaterní enzymy, hemolýza. Neurologické příznaky: bolesti hlavy, zmatenost, křeče, kóma. Methémoglobinémie (cyanóza).
Resoluce nebo selhání (3–7 dní)
Většina lehčích případů se zotavuje s podpůrnou péčí. Těžké případy mohou končit selháním jater.
Léčba
Pyridoxin (vitamin B6) v dávce 25 mg/kg IV — doplňuje deficit a působí protektivně proti křečím. Aktivní uhlí pokud < 4 h od jídla. Hemodialýza u těžké methémoglobinémie. Diazepam pro křeče. Sledování jaterních funkcí 5–7 dní.
Tato sekce je pouze edukativní. Léčba probíhá výhradně pod dohledem lékaře / toxikologa. Nikdy se nesnaž samoléčit.
Co dělat při podezření na otravu
Pokud jsi jedl pokrm, ve kterém mohl být ucháč (zejména „smrže" sbírané v dubnu–květnu z lipové aleje nebo zahrady):
- Volej TIS: +420 224 919 293 (24/7).
- Uschovej zbytky pokrmu i suroviny — pro identifikaci.
- Nemíchej alkohol — gyromitrin metabolizmus prochází stejnou enzymatickou dráhou (CYP450), alkohol prodlužuje toxicitu.
- Hospitalizace i pokud zatím nejsou symptomy — sledování jaterních enzymů.
Prevence: Když nejsi 100 % jistý, že je to smrž (voštinový klobouk), nesbírej. Ucháč má mozkovitě zvrásněný (gyrose) povrch, smrž má pravidelné voštinky.
Druhy obsahující gyromitrinem
Detailní karty s identifikačními znaky a typickými záměnami.
Zdroje
- [1] Diaz JH (2018). Mistaken Mushroom Poisonings. Wilderness & Environmental Medicine, 29(1).
- [2] Michelot D, Toth B (1991). Poisoning by Gyromitra esculenta — a review. Journal of Applied Toxicology, 11(4).
Zpětná vazba
Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.