Druh · Sclerodermataceae · vrchol 7, 8, 9, 10, 11
Pestřec obecný
Scleroderma citrinum — Žlutohnědá tvrdá kulovitá plodnice 3–10 cm s šupinatým povrchem (jako oloupaná hrouda hlíny), uvnitř černofialová sporová masa.
Jedovatá
Sezóna výskytu
V sezóně: Červenec, Srpen, Září, Říjen, Listopad
Přehled
- Sclerodermataceae
- Jedovatá
- Ne
- Najdete zřídka
- Všechny záměny jedlé
ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací — vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací — vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací — otevře LP s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina — typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací na LP druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací na LP druhů stejné kategorie.
Pro začátečníkyAno = druh má minimální riziko záměny s jedovatými, jasně rozpoznatelné znaky. Pouze pro jedlé druhy — nejedlé/jedovaté se začátečníkům nedoporučují.
NalezitelnostVzácnější druh nebo specifický biotop. Najít chce zkušenost. Kombinujeme reálnou hledanost druhu (MM search volume) s tvrdými override pro podzemní/vzácné druhy (lanýž, korálovec). Není to ekvivalent "jak biologicky roste".
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností — vždy nech ověřit před konzumací.
Časté otázky
Je pestřec obecný jedovatý?
Ano, pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je jedovatý — způsobuje silné gastrointestinální potíže (zvracení, průjem, křeče) 30 min – 2 h po jídle. U dětí a citlivých jedinců i poruchy nervového systému. Otrava není život ohrožující u dospělého, ale vyžaduje hospitalizaci u dětí a starých.Jak poznám pestřec obecný?
Kulovitá až nepravidelná plodnice 3–10 cm, žlutohnědá s drobnými hnědými šupinkami na povrchu. Dužnina v mladém stavu fialovo-černá s bílou žilnatou kresbou („mramor"), v zralosti rozprašuje hnědý spórový prach. Pozor na záměnu s lanýžem letním (Tuber aestivum) — lanýž má jednolitou hnědou žilnatou dužninu, pestřec mramorovanou s tmavou bázi.Co dělat při otravě pestřecem?
Symptomy přicházejí 30 min – 2 h po jídle: silné zvracení, průjem, bolesti břicha. Volej Toxikologické informační středisko — +420 224 919 293 (24/7) nebo +420 224 915 402. Uschovej zbytky pokrmu / hub pro identifikaci. U dětí a starých ihned na pohotovost.Kde a kdy roste pestřec obecný?
Velmi hojný druh, sezóna od července do listopadu. Roste v jehličnatých i listnatých lesích na chudých kyselých půdách (písčiny, mech). Často roste pohromadě s jedlými hřibovitými — proto nebezpečí záměny při rychlém sběru. Klíč: vždy řízni a zkontroluj dužninu.Liší se pestřec obecný od pýchavky?
Ano, kriticky. Pýchavka palicovitá a obrovská mají v mladém stavu MĚKKOU bílou dužninu (jako tvarohovou hmotu) — jedlé. Pestřec má TVRDOU žlutavou skořápku a TMAVOU fialovo-černou vnitřní hmotu i v mladém stavu — jedovatý. Velikost: pýchavka 10–60 cm, pestřec 2–8 cm. Pýchavka roste v trávě, pestřec v lese pod stromy.
Možné záměny
Druhy, se kterými se tento druh může zaměnit. Před konzumací vždy ověř určení.
Odkud tohle víme
- Index Fungorum — Scleroderma citrinum
- BioLib — Pestřec obecný
- Klíčový bezpečnostní záměna pro začátečníky: pestřec vs. pýchavka. Vždy rozkroj kulovitou houbu napůl — pestřec má tvrdou skořápku a tmavou vnitřní hmotu, pýchavka má homogenní bílou až nažloutlou pevnou dužninu.
Zpětná vazba
Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.